Průměrný turista cestuje na místo ubytování vlastním autem. Většinou jede se svojí rodinou a u moře stráví alespoň jeden, často však dva týdny. Běžný turista lenoší na pláži, užívá si průzračného moře a ochutnává místní speciality. Opálený dohněda, dobře najedený a odpočatý nasedá do auta, aby se vypravil zpět do své vlasti. Krásy istrijského vnitrozemí tak zná jen z doslechu, ovšem na specialitách z nitra poloostrova si pochutnává dosyta.
Většina produktů, které si v letoviscích koupíte – v restauracích nebo v obchodech – pochází z vnitrozemí Istrie. Daří se zde také pěstování ovoce, zeleniny, chovu drůbeže, dobytka i divočiny.
Z této oblasti pochází mnoho druhů velmi kvalitních bílých i červených vín, nejrůznější druhy sýrů a také legendární istrijská šunka, která se vyrovná slavným šunkám z Itálie, Francie a Španělska.
Ti nejlepší vepři dostávají to nejlepší krmivo a když dosáhnou ideální váhy, jsou poraženi. Maso je ochuceno tím nejlepším kořením a solí a dozraje na tom nejlepším místě, případně se vyudí nebo se nechá usušit na vzduchu. Výsledkem je ten nejjemnější pršut. Není levný, ale je chuťově opravdu výborný.
Krajina v istrijském vnitrozemí je rozmanitá a podivuhodná. Bohatá vegetace, velké množství rostlinných a živočišných druhů, idylické vesničky plné života, ale i příkré a kamenité stezky k odlehlým, prastarým horským vesnicím, v nichž žije jen pár lidí. Nitro Istrie je z kulturně-historického hlediska pastva pro oči, ale pláže v něm určitě nenajdete.
Za návštěvu stojí určitě Pazin, centrum této oblasti, ale i horské městečko Motovun a Buzet, město piva.