Přírodní park Žumberak, 1. část

Přírodní park Žumberak - Samoborsko gorje je od 27. května 1999 chráněnou oblastí, která se nachází asi 30 km jihozápadně od města Záhřeb, v severozápadním Chorvatsku. Vzhledem ke své blízkosti k Záhřebu slouží také jako rekreační oblast. Rozloha parku je asi 333 km2, nejvyšším vrcholem je Sveta Gera (1178 metrů).

Pahorkatina byla pojmenována po hradě, který byl roku 1793 vypálen, a dnes je zříceninou nad stejnojmennou obcí Žumberak. V této krasové oblasti (doliny, jeskyně, rokle, krasové řeky) rostou kaštanové a bukové lesy. Tu a tam narazíte na vesnici, ve kterých se "lepí" jeden domeček na druhý. Ty největší vesnice obklopují hlavní cesty (Budinjak, Stojdraga, Gornja Vas, Ostrč, Sošice a další). Většina vesnic se nachází v nadmořské výšce vyšší než 400 metrů.

Území přírodního parku bylo osídleno již v pravěku (Budinjak, sídliště a pohřebiště ze starší doby železné, Kalje) a v antice (Gornja Vas). Od příchodu Chorvatů (7. – 8. století) byly Žumberak a Bela krajina součástí Chorvatska a podléhaly nově založenému biskupství v Záhřebu (rok 1094). Za vlády maďarského krále Ondřeje II. (1204 – 1235) patřilo místo k obcím Metlika a Crnomelj a byl součástí území Krain.

Na počátku 14. století začala oblast spadat pod aquilejský patriarchát, případně archidiakonát v Görzu, což mělo za následek dlouhé spory záhřebského biskupství a patriarchátu. Až v roce 1784 připadla část oblasti záhřebskému biskupství. Ve druhé polovině 15. století zpustošili oblast turečtí dobyvatelé a Žumberak zůstal až do začátku 16. století prakticky neobydlen.

Za habsburské nadvlády osídlili opuštěné usedlosti katoličtí a ortodoxní přistěhovalci, první skupiny přišly již v roce 1530. V roce 1578 byl Žumberak připojen ke Slunji, a stal se tak součástí vojenského pohraničního území Chorvatska. V roce 1881 se ale zase stal civilním územím a novým správním okresem Záhřebské župy se sídlem v Kostanjeveci.

V období baroka bylo přestavěno několik starých kostelů, a mnoho z nich tak definitivně ztratilo svou původní podobu. Jen v kostelích v Kalji a Žumberaku jsou dodnes patrné gotické prvky.
Nejstarší řeckokatolická obec byla založena v roce 1620 v Badovinci. Patřily k ní kaple v Sošice, Kastu a Radatovici. V roce 1756 byl v Sošici postaven kostel sv. Petra a Pavla.

Žumberacko gorje je pohoří na hranici Chorvatska se Slovinskem, má velký význam pro cestovní ruch obou států.
Oblíbili se jej hlavně vyznavači pěší turistiky. Jeho východní část Samoborsko gorje (Japetic, 880 metrů) navštěvují turisté a výletníci již přes sto let. Kouzlo tohoto pohoří spočívá v turistických stezkách a horských pěšinkách, v přírodních krásách (vodopád Sopote, potok lapnica, eko-vesnice Kravljak, biopark Gabrovica), malých vískách a starých hradních zříceninách.